Haló noviny

Průmyslu v regionu se daří, ale chybějí dělníci s potřebnou kvalifikací

Rozhovor Haló novin s náměstkem hejtmana Zlínského kraje Ivanem Mařákem (KSČM)

Kdybyste měl vyjmenovat tři problémy, které nejvíce tíží váš kraj, které byste vyzvedl? A jak se je snažíte řešit?

Větších či menších problémů, kterým aktuálně čelí regionální samospráva Zlínského kraje, je velké množství. Při globálnějším a dlouhodobém pohledu bych za tři největší problémy označil nízkou investiční aktivitu v regionu, nízkou úroveň mezd v kraji a nedokončenou nadregionální silniční síť. Všechny tyto problémy jsou vzájemně provázané a jsou výraznou brzdou budoucího rozvoje regionu. Aktuálně sice v kraji roste HDP a posunujeme se mezi nejvýkonnější kraje České republiky v HDP na obyvatele, ale to je dáno zejména výrazným exportem a spotřebou na úkor investic do budoucna.

Ve srovnání investiční výkonnosti (tvorba hrubého fixního kapitálu na jednoho obyvatele) se Zlínský kraj dlouhodobě pohybuje až na jedenácté až dvanácté pozici mezi čtrnácti kraji ČR. Nesměřují k nám například významné zahraniční investice jako do jiných regionů, což je mimo jiné dáno geografickou polohou našeho regionu a stále nedořešenou dopravní dostupností. Kraj se snaží nabízet investorům vhodné prostory, jako například Strategickou průmyslovou zónu Holešov anebo nabízíme poradenství při zájmu o obsazení zmapovaných brownfieldů, které evidujeme v krajské databázi. Zároveň také kraj významně investuje do svého majetku (silnice, nemocnice, školy, zařízení soc. péče a další). Je však třeba více povzbudit investiční aktivitu podnikatelského sektoru, kde nám ani nižší mzdová úroveň oproti jiným krajům aktuálně nepomáhá k příchodu nových firem.

Naopak spíše přináší další problémy, které se projevují například odlivem potřebných kvalifikovaných lidí a absolventů škol z kraje nebo vyšší nezaměstnaností v odlehlejších oblastech kraje, odkud se nevyplatí za aktuálních mzdových podmínek dojíždět. Nízké mzdy také snižují koupěschopnost obyvatel kraje a přispívají k tomu, že v našem regionu je méně rozvinutý sektor služeb - lidé si nemohou některé služby dovolit nakupovat. Abychom zmírnili dopady tohoto problému, snažíme se podporovat např. cestovní ruch, lokální zemědělství, rozvoj venkova, zajištění dopravní obslužnosti.

Co se týká dopravní dostupnosti kraje, jsou problémem zejména stále nedokončené nadregionální rychlostní komunikace R49 (v budoucnu spojující českou a slovenskou dálnici D1 v trase Hulín - Fryšták - Vizovice - Půchov) a R55 (ve směru Otrokovice - Uherské Hradiště - Hodonín - Břeclav). Do Zlína se sice již dostaneme po dálnici, ale např. Vsetínsko či Uherskohradišťsko je stále hůře dostupné pro obyvatele, návštěvníky a potenciální investory. Kromě zmíněných rychlostních komunikací také stále chybí obchvaty některých dopravou přetížených měst v kraji a rozšíření nejvytíženějších komunikací v regionu. V uplynulých letech kraj do své silniční sítě hodně investoval, avšak stále je potřeba urychlit zejména výstavbu plánovaných komunikací v kompetenci státu.

Na co se u vás nedostává nejvíc peněz?

Obecně kraje historicky přebíraly od státu do své správy resorty a majetek ve stavu, kdy bylo potřeba výrazně investovat do zajištění řádného fungování, ať již v oblasti silnic, nemocnic, zařízení sociální péče, škol, kulturních památek či dalších. Prostředky, které však kraje dostaly a dostávají v souhrnu z rozpočtového určení daní i různých dotačních titulů, nedostačují k provádění nutných rekonstrukcí a modernizací tohoto majetku či realizaci dalších investičních záměrů, zvyšujících kvalitu poskytovaných služeb a budoucí konkurenceschopnost regionu. Dále kraj musí například také řešit finanční problémy nemocnic (související s nastavením úhrad od pojišťoven) a spolufinancovat celou řadu poskytovaných služeb pro své obyvatele, které sám nezajišťuje (např. dopravní obslužnost). V souhrnu všeho, co kraj financuje, nelze určit, na co konkrétně se z prostředků kraje nedostává nejvíc peněz, je však faktem, že na realizaci svých rozvojových záměrů musí v současnosti Zlínský kraj čerpat úvěry, které bude v budoucnu splácet.

Sociální služby v krajích by bylo potřeba i s ohledem na demografický vývoj rozvíjet - nejen výstavbou domovů seniorů, ale i posílením sociálních terénních pracovníků. Vláda však dala letos na tyto služby o tři čtvrtě miliardy korun méně. Jak je na tom Zlínský kraj, nechybí mu tyto prostředky?

Zlínský kraj zodpovídá za strategické plánování sítě sociálních služeb, které určuje, jaké služby mají být v následujících letech podporovány a podílí se na financování služeb, které na území regionu poskytují i jiní zřizovatelé. Ve svém teritoriu je zřizovatelem největšího počtu domovů pro osoby se zdravotním postižením a domovů pro seniory. Zajišťuje domovy se zvláštním režimem, denní i týdenní stacionáře, odborné sociální poradenství a intervenční centra, která jsou určena osobám ohroženým násilným chováním. Všechny tyto služby jsou financovány ze státního rozpočtu a nemalou částku uvolňuje rovněž ze svého rozpočtu Zlínský kraj. Financování sociálních služeb je tedy na dobré úrovni a z tohoto pohledu je péče zajištěna dostatečně. V otázce zmiňovaný finanční výpadek ve výši 750 mil. Kč byl už vládou sanován částkou 720 mil. Kč, ze které poměrnou část využije i Zlínský kraj.

Ve vašem kraji začala v červenci po pěti měsících poklesu růst nezaměstnanost – ve všech čtyřech okresech kraje. Co je příčinou?

Při sledování dlouhodobého vývoje nezaměstnanosti jsou ve všech letech (kromě období hospodářské krize) patrné meziměsíční výkyvy nezaměstnanosti dané sezónností některých prací a příchodem čerstvých absolventů ze škol. V každém z let, kdy se ekonomice v kraji dařilo, je zaznamenáván od ledna až do června pokles nezaměstnanosti a poté v červenci mírný nárůst. Nejinak je tomu i v letošním roce. Je to však trend, který lze sledovat ve většině okresů České republiky. Předpokládám, že se vzhledem k optimistickému výhledu ekonomiky v nejbližších měsících ve všech okresech Zlínského kraje opět dostaví pokles nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost v kraji však stále zůstává nižší než celkově v ČR. V nabídce volných míst převažují pozice pro pomocné pracovníky ve výrobě, seřizovače a obsluhu obráběcích strojů, řidiče, nástrojaře a montážní dělníky. Je tedy sháňka po dělnických profesích. Není to důsledek úpadku učňovského školství?

Na tuto otázku je odpověď složitější. Od představitelů firem již delší dobu slyšíme, že je velký problém sehnat šikovné dělníky, a situace se neustále zhoršuje. Jistě k tomu přispěl úpadek učňovského školství již v 90. letech minulého století, ale problémem je také vnímání prestiže dělnických profesí ze strany rodičů současných a budoucích žáků středních škol a učilišť. Zlínský kraj podporuje spolupráci firem a škol a výuku technických oborů a řemesel na svých středních školách, avšak poptávka žáků po těchto oborech neroste tak, aby uspokojila aktuální a očekávanou budoucí nabídku pracovních míst ve firmách. Problémem je také aktuální demografická situace, kdy populačně silnější ročníky dětí jsou teprve v mateřských školách a žáci z populačně slabých ročníků, kteří nyní míří na střední školy, si mohou vybrat pro ně jednodušší či pro rodiče atraktivnější netechnické obory. Průmyslu v regionu se daří a firmy potřebují rozšiřovat svoji výrobu, ale na trhu práce nenajdou dostatek dělníků s potřebnou kvalifikací. Pro řešení tohoto problému budou muset nabízet lepší platové podmínky a postupně se bude muset změnit představa rodičů o práci dělníka. Aurčitě bude nutný i návrat k některým prvkům dřívějšího systému učňovského školství, především mnohem širší spolupráce firem a škol na výchově konkrétních žáků.

O vašem kraji jsem se dočetla, že roste jeho návštěvnost. Za druhé čtvrtletí se počet hostů zvýšil téměř o 15 %, což je druhý nejlepší výsledek mezi všemi kraji ČR. V dynamice růstu počtu zahraničních hostů patří Zlínskému kraji s přírůstkem 34,8 % dokonce první pozice mezi všemi kraji ČR. Co především zvedlo zájem o váš region?

Rozvoj cestovního ruchu je jednou z priorit Zlínského kraje a krajem zřízená Centrála cestovního ruchu Východní Moravy se dlouhodobě snaží svými propagačními aktivitami přispívat ke zvyšování návštěvnosti regionu. Pod značkou »Východní Morava - kouzlo rozmanitosti« najdete v našem kraji široké spektrum přírodních i kulturních památek, možností sportovního a volnočasového vyžití, folklórních a dalších kulturních či sportovních akcí, regionálních specialit a spoustu dalšího. Propagace atraktivit regionu je cílena i na zahraniční klientelu ve vytipovaných zemích a díky tomu narůstá počet zahraničních hostů mířících do našeho regionu.

Zároveň byly také v posledních osmi letech díky finančním prostředkům Regionálního operačního programu Střední Morava realizovány významné investice, které ještě více zatraktivňují turismus v našem kraji. Nově vybudované hotely a další ubytovací zařízení, lyžařské areály, cyklostezky a další sportoviště, lázně a wellness centra, koupaliště a bazény, dětská hřiště, muzea, galerie a další zařízení volnočasových aktivit lákají stále nové návštěvníky do Zlínského kraje. Také zde máme dlouhodobě nejnavštěvovanější atraktivitu na Moravě zoo Zlín-Lešná, která také každým rokem vítá více a více návštěvníků. Kromě toho se u nás koná řada akcí, které mají renomé i v cizině a na které jezdí stále více zahraničních hostů. K aktuálnímu vysokému přírůstku zahraničních turistů ve druhém čtvrtletí tohoto roku určitou měrou přispělo i fotbalové mistrovství Evropy juniorů v Uherském Hradišti, na které mířil velký počet zahraničních diváků.

Nemálo obcí si stěžuje na problémy s komunálním odpadovým hospodářstvím. Platí to také o vašem kraji?

Velmi často se při své práci vídám a diskutuji se starosty obcí a zatím jsem se nesetkal s vážnějšími problémy v odpadovém hospodářství. Obce jsou dostatečně vybaveny prostředky na hospodaření s odpady, řada z nich provozuje sběrné dvory, kompostárny a jiná zařízení. V současné době probíhá proces tvorby nového plánu odpadového hospodářství kraje, který nastaví podmínky pro nakládání s odpady na další období. Tento plán po schválení zastupitelstvem bude základním dokumentem pro zpracování plánů odpadového hospodářství jednotlivých obcí. Pro obce je Zlínský kraj významných partnerem v oblasti nakládání s odpady, především v části metodické pomoci. Kraj i nadále podporuje a popularizuje, ve spolupráci se společnostmi podnikajícími v odpadovém hospodářství, třídění odpadů. Výsledkem je každoroční zvyšování podílu vytříděných odpadů. I přes určité problémy, kterým se nikdy nevyhneme, je tedy nakládání s odpady v našem kraji na velmi dobré úrovni.

Ve vašem kraji leží obec Vrbětice. Nakolik narušuje každodenní odvoz munice život v okolních vesnicích? Životní prostředí asi trpí.

Je pravda, že zvýšený pohyb nákladních vozidel, ale i pohyb vojáků a policistů v této oblasti, je určitou zátěží pro životní prostředí, nepovažuji to však za významnou zátěž. Skladovaná munice byla převážně určena k obchodování, proto by k jejímu postupnému odvozu dříve či později docházelo, i když ne s policejním doprovodem. A pravděpodobně by také byla do skladů navážena jiná munice, kdyby tyto sklady fungovaly jako před loňskými výbuchy. Aktuálně je klíčové řešit zajištění bezpečnosti obyvatel v dané lokalitě a také, aby se v postižených vesnicích opět vrátil život do normálních kolejí - aby měli obyvatelé volný přístup na své pozemky a mohli obhospodařovat svá pole, lesy, atd.